NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Na záver čertovsky rozpáleného, intenzívneho, vysušeného, ale nakoniec dosť krátkeho leta sme od košických WASTAGE a prešovských SLIGHT LIE dostali malý, skoro „rodinný“ festival na mieste zvanom Secret Garden alebo Skrytý dvor. Priamo v meste akosi chýbal priestor, kde by sa za priaznivého počasia dala spraviť open-air akcia, ale potom, čo sa miesto známeho „kolosálneho“ biotopu zjavila možnosť ísť sa pozrieť pre zmenu niekam inam už takto na úvod môžem povedať, že sa taký nájsť podarilo.
Secret Garden na Moyzesovej ulici je sympatický podnik vo dvore na okraji historického centra, so sedením vonku, slnečníkmi, barmi, pódiom, tienený z jednej strany aj stromami, a tam návštevníkov v sobotu malo zabaviť pôvodne až šesť účinkujúcich hudobných kolektívov. Inštrumentálne duo TIME SPROUT ORCHESTRA, tvorené Ivinom (gitary, efekty) a Matúšom (bicie) z OBLITERATE nakoniec účasť odrieklo, čo zamrzelo. Tuším práve oni sú tí, ktorí tento podnik objavili a už tam aj hrali. Keď som teda o pol šiestej prišiel, pred zatiaľ asi štyrmi desiatkami ľudí to už malo poriadne rozbalené prešovské kvinrteto SLIGHT LIE. Prvýkrát som kapelu videl aj počul na košickom kole Wacken Metal Battle niekedy na jar, kde prekvapila mnohých a teraz potvrdila, že pozitívny dojem nebol náhlym pomätením mysle. Hudobne veľmi dobre poskladaný „crossover“ rôznych odnoží svižného melodického metalu nabitý energiou a drajvom plus kvalitný spev, toto sú iste niečo viac než len nejakí „lokálni hrdinovia“.
Prešovčania majú dosť nárezové momenty, ale kto chcel pritvrdenie, stačilo mu počkať na zvolenských BRAIN DEALERS. Existujú od roku 2019, v pätici hrajú death metal a na konte majú zatiaľ jedno EP. K nemu iste niekoľko novších skladieb, lebo štyridsať minút, ktoré každá kapela mala na prezentáciu, využili naplno. Hudobne skôr klasickejší, dosť rýchly, ale aj dramatickými harmóniami útočiaci death metal. Vokál je v slovenčine a naživo vokalista predviedol dunivé hĺbky i škriekavé polohy, ktoré zneli tak trochu ako keď lejete do rozpáleného oleja vodu. Zábavnou a preveľmi metalovou vsuvkou bol krompáč, ktorým sa frontman oháňal pri skladbe s názvom „Kopem hrob“.
Podnik sa pomaly ponáral do večerného šera, pribúdali fanúšikovia (nakoniec cca do stovky ľudí) a kov smrti ešte nabral na intenzite. Roman (gitara), Ľubo (gitara, vokály) a Robo (bicie) tentokrát zahrali ako MORDUM a ako ľudia, ktorí death metal hrajú ešte od teenagerských čias, stále im ide a stále ich baví. Set bol hlavne z albumov (2017, 2022), náklepový priamočiary divoký death metal, podaný pomerne technicky a sebaisto. Korení v podobe žánru z 90. rokov, je agresívny, má svoje ponuré momenty a neraz balansuje na hranici, kde to začína byť „brutal“. Vokály sú prevažne hlboké, akurát v po slovensky spievanej skladbe „Hnev“ naberú vyššiu, zúrivú revanú polohu typu „Ľubo, takéhoto ťa skoro nepoznávame!“ Klasicky vydarené vystúpenie.
O zmenu štýlu sa postarali prešovskí hardcoreoví veteráni SAPROPHYTE. Priznám sa, že ani neviem, kedy som ich naposledy videl naživo, to už musia byť roky, kapela samotná ako keby fungovala odpradávna a pre mňa sa vyslovene vrátila zo zabudnutia. V každom prípade som rád, že páni stále bojujú, koncert bol pravý hardcoreový zážitok, energia, odkaz, naliehavosť. S vokálmi v angličtine i slovenčine „lietajúcemu“ frontmanovi pomáhali aj ostatní členovia, chytľavé pesničky ťali do svetovej a obzvlášť domácej reality. Na záver domáci thrash/groove/core metalisti WASTAGE. Kvarteto má vonku nový album „Show Me Your Mask“, materiál, na ktorom sa dá stavať, a môžem povedať, že naživo ho predstavilo veľmi presvedčivo, podarilo sa ho podať tak, že sa nestratili ani mnohé elektronické oživenia. Aj vďaka celý čas slušne podarenému zvuku, ktorý sa spolu s priestorom, účinkujúcimi a fanúšikmi postaral o akciu, ktorá by sa mohla stať tradíciou.
Foto: Lukáš Hricko-Hryc, Bohuš Michalko
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.